Navštivte část

Zdravotníci

Veřejnost

Změna antipsychotické léčby u schizofrenie: Proč, kdy a jak?

  • Typická a atypická antipsychotika mohou u lidí se schizofrenií vykazovat různou účinnost i spektrum nežádoucích účinků. Preferována je obvykle monoterapie, ale využívají se i kombinace léků. Změna léčby z typických antipsychotik na atypická se jeví jako nejúčinnější změna léčby, navíc mohou tento přechod podpořit kombinované režimy.

V této části

Antipsychotika

Antipsychotika byla do praxe zavedena v 50. letech 20. století s cílem snížit počet nebo zmírnit průběh psychotických epizod projevujících se jako zrakové nebo sluchové halucinace a bludy.1 Antipsychotika se používají zejména k ovlivnění pozitivních symptomů schizofrenie, jejich dlouhodobé užívání však může být spojeno s rezistencí na léčbu nebo výskytem nežádoucích účinků, jako jsou mimovolní pohybové poruchy, třes, ospalost, změny hmotnosti a metabolické změny.2,3


Druhy antipsychotik

První typická antipsychotika, jako je haloperidol a chlorpromazin, mají v léčbě schizofrenie stále své místo, a to hlavně v případech, kdy jsou novější léky neúčinné.4 Jejich užívání je však spojeno se značným rizikem vzniku vedlejších účinků, z nichž některé jsou poměrně závažné.5 Jedná se zejména o extrapyramidové vedlejší účinky (EPS), soubor příznaků zahrnující parkinsonský syndrom, dystonii a akatizii.6 Vedlejší účinky se liší v závislosti na konkrétním léku. Kromě EPS je častým vedlejším účinkem sucho v ústech, ztuhlost svalů a dyskineze.4
 
Jako reakce na závažné vedlejší účinky mnoha typických antipsychotik byla vyvinuta atypická antipsychotika. Ta byla schválena k léčbě v 90. letech 20. století a stala se léky volby pro terapii psychotických epizod.5 Označují se jako „atypická“, protože se od „konvenčních“ antipsychotik neboli antipsychotik první generace liší klinickým profilem a nižším výskytem nežádoucích účinků.7 Atypická antipsychotika jsou lépe tolerována, přesto se při jejich užívání některé nežádoucí účinky mohou objevit, např. akatizie, metabolické změny a záchvaty.5
 
S objevem klozapinu v roce 1959, prvního atypického antipsychotika schváleného k použití,8 bylo zřejmé, že tento lék je u lidí v klinicky účinných dávkách spojen s menší pravděpodobností vzniku extrapyramidových příznaků v porovnání s některými jinými typy antipsychotik. Je široce dostupný po celá desetiletí jako jediný lék schválený u schizofrenie rezistentní na léčbu.9


Strategie změny léčby: Proč?

Ke změně léčby, podávané dávce a strategii změny je nutno přistupovat individuálně. V tomto procesu je potřeba zohlednit výsledky klinických hodnocení a zkušenosti z reálné klinické praxe, např. z observačních studií. V případě neúčinného léčebného schématu by první změna měla zahrnovat postupné zvyšování dávky na horní hranici doporučené dávky, pokud je tato hranice tolerovatelná.3


Strategie změny léčby: Kdy a jak?

Změnu antipsychotické léčby je doporučeno zvážit v následujících případech:12

Optimalizace dávky antipsychotik anebo dlouhodobé užívání léku nevede ke klinickému přínosu

Pacient akutně relabuje navzdory k dobré adherenci k léčbě

Špatná tolerance antipsychotika, např.:

Dávku antipsychotika nelze snížit z důvodu vážného rizika klinického zhoršení

Nežádoucí účinek omezující léčbu pravděpodobně nezmizí při nižších dávkách

Na žádost pacienta anebo pečovatele

Potřeba minimalizovat náklady na léky nebo zjednodušit dávkování

Nízká adherence k léčbě

Ke změně antipsychotika za jiné lze přistoupit po dvou týdnech po zahájení léčby původním antipsychotikem,13 nicméně přesné načasování je stále předmětem diskusí. Údaje ze studií, které sledovaly změnu léčby u pacientů se schizofrenií se špatnou odpovědí na léčbu antipsychotikem v monoterapii, prokázaly srovnatelnou účinnost na pozitivní a negativní symptomy, z důvodu rizika relapsu se ale nedoporučuje období bez léčby mezi vysazením prvního antipsychotika a nasazením druhého.15 Tabulka 1 uvádí různé metody změny léčby.15


Strategie změny antipsychotické léčby

StrategiePopisRizikaPostup
Přímá změnaPodávání prvního antipsychotika je ukončeno a následující den je zahájeno podávání druhého antipsychotika. Nejjednodušší strategie.Riziko vzniku symptomů z vysazení prvního antipsychotika. Významné riziko vzniku lékových interakcí.Vyžaduje dohled odborníka. Nutno zvážit individuální vlastnosti léku. Nedoporučuje se v případech, kdy se vysazuje klozapin.
Zkřížená titracePrvní antipsychotikum se postupně vysazuje a současně se začíná postupně podávat druhé antipsychotikum až do dosažení jeho terapeutické dávky. Nejčastěji používaná strategie v klinické praxi. Minimalizuje riziko vzniku relapsu a vzniku vedlejších účinků během přechodné fáze léčby oběma léky.Možnost vzniku lékových interakcí vzhledem k rozdílným farmakokinetickým vlastnostem.Vyžaduje dohled odborníka.
Pokračování pomalé titrace a následné vysazeníPrvní antipsychotikum se podává v obvyklé dávce, u druhého je postupně dávka navyšována až téměř do dosažení terapeutické dávky. Následuje postupné snižování dávky prvního antipsychotika až do ukončení terapie a navýšení dávky druhého léku na úroveň terapeutické dávky. Nejkonzervativnější postup.Výskyt vedlejších účinků během přechodné fáze léčby oběma antipsychotiky je významný. K plánovanému vysazení prvního antipsychotika nesmí nikdy dojít před dosažením terapeutické hladiny druhého antipsychotika.Limitující u pacientů s vysokým rizikem relapsu.

Literatura: Upraveno podle Keks, Schwartz and Hope. Aust Prescr. 42(5), 152–157 (2019)15


Výsledky studií prokázaly, že po změně antipsychotik nejsou významné rozdíly v klinických parametrech, jako je třes, dyskineze, závratě, extrapyramidové symptomy a nežádoucí účinky provázející léčbu, při použití strategie změny léčby s obdobím „čekání“ (tj. zahájení léčby novým antipsychotikem při současné pokračující léčbě prvním lékem, než je tento lék postupně vysazen) a strategií změny léčby „bez čekání“ (zahájení vysazování prvního antipsychotika při současném zahájení léčby novým lékem), což dokazuje, že obě strategie lze použít v klinické praxi.16,17 Kromě toho existují důkazy, že většina jedinců se schizofrenií nebo schizoafektivní poruchou, kteří jsou v současné době na kombinaci antipsychotik, by mohla být bezpečně převedena na monoterapii bez rizika klinického zhoršení. Přesto je pro část nemocných kombinace antipsychotik stále přínosná .18

Jak bylo uvedeno výše, při změně antipsychotik je přechodná kombinace nevyhnutelná. Když se duševní stav po dokončení změny antipsychotické léčby v porovnání s přechodnou dobou zhorší, je jedinou možností návrat ke kombinační léčbě.19

Literatura

  1. Ortiz‐Orendain et al. Cochrane Database Syst Rev. 2017; 2017(6): CD009005.
  2. Finkel et al. Pharmacology 2009; p.151-153
  3. Hatta et al. Ther Adv Psychopharmacol. 2018; 8(6): 173–183.
  4. Stevens et al. Psychiatry (Second Edition) 2011; p.24-25
  5. Mackin et al. BMJ 2011; 342
  6. https://www.mentalhelp.net/medications/typical-antipsychotics/
  7. Willner et al. StatPearls Publishing 2019; NBK448156
  8. Stroup et al. Am J of Psych 2016;173(2):166‐73
  9. https://www.uptodate.com/contents/pharmacotherapy-for-schizofrenie-acute-and-maintenance-phase-treatment
  10. Leucht et al. Lancet 2013; 382:951–962
  11. Taylor et al. Journal of Psychopharm 2000;14(4):409‐18
  12. https://www.psychiatrictimes.com/cme/switching-antipsychotics-why-when-and-how [Accessed on 22nd November 2019]
  13. Samara et al. J Psychiatry. 2015; 172(7):617-29
  14. Zink et al. J Psychopharmacol 2008; 23(3):305-314
  15. Keks, Schwartz and Hope. Aust Prescr. 2019 Oct; 42(5):152–157
  16. Sajatovic et al. Ther Adv Psychopharmacol 2016; 6:355–368
  17. Takeuchi et al. Schizophr Res 2017; 189: 4–8
  18. Borlido et al. J Clin Psychiatry 2016; 77:e14–e20
  19. https://www.nice.org.uk/guidance/cg178/chapter/1-Recommendations [Accessed on 22nd November 2019]
Login to Unlock

SCHÉMATA PŘEVEDENÍ LÉČBY NA PŘÍPRAV…SCHÉMATA PŘEVEDENÍ LÉČBY NA KARIPRA…

(COD: 300020/R16. Předložen AIFA 16/04/2020) Konečným cílem léčby schizofrenie je zotavení, které představuje remisi symptomů, odpovídající péči o sebe sama, leKonečným cílem léčby schizofrenie je zotavení, které představuje remisi symptomů, odpovídající péči o sebe sama, lepší společenské i pracovní/studijní fungování

více…
Login to Unlock

INICIÁLNÍ DÁVKA PŘÍPRAVKU REAGILAINICIÁLNÍ DÁVKA NAŠEHO PŘÍPRAVKU

Přípravek REAGILA je indikován u dospělých pacientů k léčbě schizofrenie. Indikace zahrnuje všechny typy symptomů Zjistěte více o zahajovacích dávkách od první epizody do relapsu

více…

Přihlašte se k odběru novinek, aby vám neunikly nové články ze světa schizofrenie.

Přihlásit se k odběru

Showing 0 result(s).
Please log in to see 0 more result(s).