Rychlý přehled: Co je to schizofrenie?
- Schizofrenie, komplexní neuropsychiatrický syndrom, je chronické psychické onemocnění, které obecně vyžaduje pokračující léčbu jako prevenci relapsu a recidivy.
- Schizofrenie je běžně považována za poruchu nervového vývoje, ovšem na rozdíl od některých jiných onemocnění tohoto typu nejsou příznaky schizofrenie často po desetiletí zjevné.
- Schizofrenie je heterogenní onemocnění, které nemá jediný patognomický symptom nebo manifestaci. Projevy a příznaky spojené se schizofrenií lze rozdělit do 3 hlavních domén: pozitivní, negativní a kognitivní.
V této části
Biologická podstata schizofrenie
Neuropsychiatrické syndromy, jako schizofrenie, mají příznaky postihující funkce mozku, emoce a náladu. I když konkrétní příčinu schizofrenie neznáme, má svou biologickou podstatu, což ukazují strukturální změny mozku (např. zvětšené mozkové komory, ztenčení kortexu, zmenšení předního hipokampu a dalších oblastí mozku) a neurochemické změny (např. narušení aktivity transmiterů – dopaminu, serotoninu a glutamátu) a prokázané genetické rizikové faktory.1
Neurotransmiter | Účinek u schizofrenie |
Dopamin | Zprostředkovává pozitivní a negativní symptomy |
Serotonin | Zprostředkovává symptomy spojené s náladou |
Glutamát | Zprostředkovává pozitivní a negativní symptomy |
Dědičnost schizofrenie je přibližně 80 %, ale předpokládá se, že existuje více citlivých genů, z nichž má každý malý vliv, který se přidává k vlivu epigenetických a environmentálních faktorů.2
Dopaminergní dráhy spojené se schizofrenií
Neurotransmiter dopamin reguluje mnoho různých funkcí mozku, např. kognitivní funkce, emoce, pozitivní motivaci a vyplavování hormonů.3 Existují 4 hlavní dopaminové dráhy, které jsou zřejmě zapojeny do patofyziologie schizofrenie.4
Pozitivní symptomy schizofrenie se zřejmě objevují z důvodu nadměrné aktivity dopaminu v mezolimbické dráze. Tato předpokládaná dysfunkce se někdy označuje jako „dopaminová teorie schizofrenie“.4–6
Negativní symptomy schizofrenie se zřejmě objevují z důvodu nedostatečné aktivity dopaminu v mezokortexové dráze.4–6
Zranitelnost nervového vývoje
Schizofrenie se častěji objevuje u lidí se zranitelným neurologickým vývojem. Vznik, remise a recidivy symptomů jsou zřejmě výsledkem vzájemných vztahů mezi touto přetrvávající zranitelností a stresory vnějšího prostředí. Schizofrenie se vzácně manifestuje v raném dětství, ale faktory z prenatálního období a raného dětství, jako genetická predispozice, porodní komplikace, infekce centrálního nervového systému, úrazy a zanedbávání, mají vliv na vznik onemocnění v dospělosti.1,7,8
Tři základní domény symptomů
I když se kombinace a typy symptomů u jednotlivých pacientů se schizofrenií značně liší a u daného jedince se mění v čase, rozlišujeme 3 hlavní domény symptomů: pozitivní, negativní a kognitivní.1
Klinická diagnóza schizofrenie spoléhá z velké části na přítomnost pozitivních symptomů při psychotické epizodě. Pozitivní symptomy jsou klasicky definovány jako zvýšení nebo zkreslení normálních funkcí:1
Bludy jsou nevyvratitelná přesvědčení, která se nemění ani ve světle protichůdných důkazů. Objevují se přibližně u 80 % lidí se schizofrenií.9
Halucinace jsou vjemové zážitky, které vznikají bez vnějších podnětů. Nejčastějším typem jsou sluchové halucinace, které se objevují u 40 % až 80 % lidí se schizofrenií.9, 10
Negativní příznaky jsou považovány za snížení nebo vymizení normálních funkcí souvisejících s motivací a vyjadřováním. Objevují se nezávisle na pozitivních symptomech, kognitivní dysfunkci, dezorganizaci a depresi.11 Negativní symptomy jsou buď primárním projevem patofyziologických změn u schizofrenie, nebo nasedají sekundárně na jiné faktory (např. pozitivní, afektivní nebo extrapyramidové symptomy, vedlejší účinky antipsychotik, sedace, environmentální deprivace, faktory související s onemocněním nebo léčbou).11,12
Kognitivní symptomy postihují komplexní soubor mentálních procesů zahrnujících vnímání, učení, myšlení, paměť, analýzu a adaptivní chování. Kognitivní poruchy jsou považovány za jednu z nejvíce zneschopňujících dimenzí schizofrenie a v mnoha případech přetrvávají i při farmakologické léčbě.13
Závažnost, délka trvání a četnost klinicky heterogenních symptomů schizofrenie se liší mezi jednotlivými pacienty a u daného pacienta se mění v čase. Vzhledem k jejich chronicitě a zneschopňujícímu dopadu vychází u pacientů se schizofrenií poměr mezi přínosem a riziky ve prospěch dlouhodobé léčby antipsychotiky, protože podle důkazů jsou antipsychotika účinná proti pozitivním symptomům a snižují riziko relapsu. Studie naznačují, že vysazení antipsychotik vede do 12 až 18 měsíců k relapsu až u 75 % pacientů.14–16
Literatura
- Tamminga, C. A. Schizophrenia. Merck Manual Professional Version (2018). Available at: https://www.merckmanuals.com/professional/psychiatric-disorders/schizofrenie-and-related-disorders/schizofrenie#v39692526.
- Tamminga, C. A. & Holcomb, H. H. Phenotype of schizofrenie: A review and formulation. Molecular Psychiatry (2005). doi:10.1038/sj.mp.4001563
- Missale, C., Fiorentini, C., Collo, G. & Spano, P. The neurobiology of dopamine receptors: Evolution from the dual concept to heterodimer complexes. J. Recept. Signal Transduct. 30, 347–354 (2010).
- Stahl, S. M. Stahl ’ s Essential Psychopharmacology: Neuroscientific Basis and Practical Applications. (2013).
- Howes, O., McCutcheon, R. & Stone, J. Glutamate and dopamine in schizofrenie: An update for the 21st century. J. Psychopharmacol. 29, 97–115 (2015).
- Elert, E. Aetiology: Searching for schizofrenie’s roots. Nature 508, S2-3 (2014).
- Working Group of the Psychiatric Genomics Consortium, S. Biological insights from 108 schizofrenie-associated genetic loci. Nature 511, 421–427 (2014).
- Khandaker, G. M. et al. Inflammation and immunity in schizofrenie: Implications for pathophysiology and treatment. The Lancet Psychiatry 2, 258–270 (2015).
- Andreasen, N. C. Schizophrenia: the characteristic symptoms. Schizophr. Bull. 17, 27–49 (1991).
- Thomas, P. et al. Correlates of hallucinations in schizofrenie: A cross-cultural evaluation. Schizophr. Res. 92, 41–49 (2007).
- Galderisi, S., Mucci, A., Buchanan, R. W. & Arango, C. Negative symptoms of schizofrenie: new developments and unanswered research questions. The Lancet Psychiatry 5, 664–677 (2018).
- Carpenter, W. T., Heinrichs, D. W. & Alphs, L. D. Treatment of negative symptoms. Schizophr. Bull. 11, 440–452 (1985).
- Green, M. F. Impact of cognitive and social cognitive impairment on functional outcomes in patients with schizofrenie. J. Clin. Psychiatry 77, 8–11 (2016).
- Correll, C. U., Rubio, J. M. & Kane, J. M. What is the risk-benefit ratio of long-term antipsychotic treatment in people with schizofrenie? World Psychiatry 17, 149–160 (2018).
- Davis, J. M., Metalon, L., Watanabe, M. D. & Blake, L. Depot Antipsychotic Drugs: Place in Therapy. Drugs 47, 741–773 (1994).
- Kissling, W. The current unsatisfactory state of relapse prevention in schizophrenic psychoses – Suggestions for improvement. Clin. Neuropharmacol. 14, S33-44 (1991).
Molecular Psychiatry
Phenotype of schizofrenie: a review and formulation.
V mozku jsou 4 hlavní dopaminové dráhy. U schizofrenie je narušena mezokortikální a mezolimbická dráha.
StáhnoutReferences title
PODROBNĚJI O NEGATIVNÍCH SYMPTOMECHPODROBNĚJI O NEGATIVNÍCH SYMPTOMECH
Negativní symptomy jsou příznaky ztráty nebo absence normálních funkcí souvisejících s motivací a zájmem nebo vyjádřením emocí. Důkazy nepodporují hypotézu spolNegativní symptomy jsou příznaky ztráty nebo absence normálních funkcí souvisejících s motivací a zájmem nebo vyjádřením emocí. Důkazy nepodporují hypotézu spol
více…ÚSKALÍ DIAGNOSTIKYÚSKALÍ DIAGNOSTIKY
Vzhledem k tomu, že neexistují krevní testy ani zobrazovací vyšetření mozku pro stanovení diagnózy schizofrenie, je třeba věnovat velkou pozoronost konstalaci pVzhledem k tomu, že neexistují krevní testy ani zobrazovací vyšetření mozku pro stanovení diagnózy schizofrenie, je třeba věnovat velkou pozoronost konstalaci p
více…