Když je stanovena diagnóza schizofrenie, musí lékaři, pacienti a rodinní příslušníci provést důležité rozhodnutí o terapii. I když by člověk intuitivně řekl, že symptomy se zmírní, pouze pokud bude pacient užívat své léky tak, je je má předepsané, procento pacientů, kteří nedodržují svůj režim užívání antipsychotik, je vysoký (20 až 56 %).^4,5 Aby se zvýšila šance na úspěch, měl by pacient dostat léčbu s prokázanou účinností, dobrou bezpečností a snášenlivostí a pohodlným dávkovacím schématem. Přijatelnost léku může zlepšit odpověď na léčbu, snášenlivost a pohodlné užívání, které mohou pomoci pacientovi dodržovat program léčby⁶ a zvýšit šanci na zotavení.
Mezi výhody zahájení léčby kariprazinem patří jeho široké spektrum účinnosti v krátkodobém i dlouhodobém pohledu⁷, účinnost na negativní symptomy,⁸ dobrý profil snášenlivosti, ⁹ nízká incidence nárůstu tělesné hmotnosti⁹ a sedace⁹ a pohodlné dávkování jednou denně s jídlem i bez jídla.¹ To činí z kariprazinu dobrou terapeutickou možnost pro léčbu symptomů schizofrenie.

Důkazy o účinnosti kariprazinu u akutní exacerbace schizofrenie pocházejí ze 3 příznivých klinických studií u dospělých pacientů.^11-13 Každá studie měla vymývací fázi (až 1 týdne), 6týdenní dvojitě zaslepenou fázi léčby a 2týdenní fázi následného sledování. Ve studiích byly hodnoceny fixní a fixní/flexibilní dávky kariprazinu 1,5 mg/den až 9 mg/den, i když maximální schválená dávka kariprazinu je 6 mg/den.¹ Primárním sledovaným paramerem v každé studii byla změna celkového skóre Škály pozitivních a negativních symptomů (PANSS) od vstupu do studie do konce 6. týdne . Sekundárními sledovaným parametrem v každé studii byla změna skóre škály CGI-S (Clinical Global Impressions-Severity of Illness Scale) od vstupu do studie do konce 6. týdne.^11-13
Ve všech 3 krátkodobých základních studiích prokázal kariprazin účinnost v porovnání s placebem u dospělých pacientů s akutní exacerbací schizofrenie.^11-13 Účinnost kariprazinu je srovnatelná s jinými antipsychotiky z hlediska trendu zvyšujícího se placebo efektu v posledních letech.⁹

Studie 1 byla mezinárodní multicentrická randomizovaná dvojitě zaslepená studie fáze 2b kontrolovaná placebem i aktivní léčbou s paralelními skupinami a fixní dávkou, která probíhala od června 2008 do srpna 2009. Pacienti byli randomizováni (1:1:1:1:1) k užívání placeba (n=151), kariprazinu 1,5 mg (n=145), kariprazinu 3,0 mg/den (n=147), kariprazinu 4,5 mg (n=148) nebo risperidonu 4,0 mg (zařazen k potvrzení senzitivity testu, n=141) jednou denně.

Rozdíl ve změně mezi vstupem do studie a 6. týdnem v celkovém skóre PANSS (primární sledovaný parametr účinnosti) a skóre CGI-S (sekundární sledovaný parametr účinnosti) byl statisticky významný ve prospěch všech dávek kariprazinu (1,5, 3 a 4,5 mg/den) v porovnání s placebem. Rovněž risperidon vykázal statisticky významný rozdíl v porovnání s placebem v obou sledovaných parametrech účinnosti. Oddálení od placeba, ke kterému došlo u každé z dávek kariprazinu brzy v průběhu léčby (v 1. týdnu u kariprazinu 3 a 4,5 mg a ve 2. týdnu u kariprazinu 1,5 mg), přetrvávalo až do konce studie. I když bylo významné zlepšení v porovnání s placebem pozorováno i u nejnižší hodnocené dávky kariprazinu (1,5 mg/den), větší terapeutický účinek byl pozorován u vyšších dávek (3,0 mg/den a 4,5 mg/den).

Literatura: Uprevano podle Durgam, S. et al. An evaluation of the safety and efficacy of cariprazine in patients with acute exacerbation of schizofrenie: A phase II, randomized clinical trial. Schizophr. Res. 152, 450–457 (2014).¹¹

Studie 2 byla mezinárodní randomizovaná dvojitě zaslepená studie fáze 3 kontrolovaná placebem i aktivní léčbou s paralelními skupinami a fixní dávkou, která probíhala od dubna 2010 do prosince 2011. Pacienti byli randomizováni (1:1:1:1) k užívání placeba (n=153), kariprazinu 3 mg (n=155), kariprazinu 6 mg (n=157) nebo aripiprazolu 10 mg (zařazen pro potvrzení senzitivity testu, n=152) jednou denně.

Rozdíl ve změně mezi vstupem do studie a 6. týdnem v celkovém skóre PANSS (primární sledovaný parametr účinnosti) a skóre CGI-S (sekundární sledovaný parametr účinnosti) byl statisticky významný ve prospěch obou dávek kariprazinu v porovnání s placebem. Rovněž aripiprazol vykázal statisticky významný rozdíl v porovnání s placebem v obou sledovaných parametrech účinnosti. Statisticky významné oddálení od placeba bylo dosaženo po 1 týdnu u kariprazinu 6 mg a po 3 týdnech u u kariprazinu 3 mg) a přetrvávalo u obou dávek až do konce studie.

Literatura: Upraveno podle Durgam, S. et al. Cariprazine in acute exacerbation of schizofrenie: A fixed-dose, phase 3, randomized, double-blind, placebo- and active-controlled trial. J. Clin. Psychiatry 76, e1574-82 (2015).¹³

Studie 3 byla mezinárodní randomizovaná dvojitě zaslepená placebem kontrolovaná studie fáze 3 s paralelními skupinami a fixní/flexibilní dávkou, která probíhala od dubna 2010 do prosince 2011. Pacienti byli randomizováni (1:1:1:1) k užívání kariprazinu 3–6 mg (n=151), kariprazinu 6–9 mg (n=148) nebo placeba (n = 147). Dávky kariprazinu byly postupně titrovány během prvních 2 týdnů studie na dávku 3 mg (ve skupině s dávkou 3-6 mg/den) nebo 6 mg/den (ve skupině s dávkou 6-9 mg/den). V případě nedostatečné odpovědi mohla být dávka kariprazinu postupně zvyšována na maximální dávku 6 mg (ve skupině s dávkou 3-6 mg/den) nebo 9 mg (ve skupině s dávkou 6-9 mg/den) počínaje koncem 2. týdne. Dávka byla fixní od konce 3. týdne do 6. týdne.

Rozdíl ve změně mezi vstupem do studie a 6. týdnem v celkovém skóre PANSS (primární sledovaný parametr účinnosti) a skóre CGI-S (sekundární sledovaný parametr účinnosti) byl statisticky významný ve prospěch všech skupin s kariprazinem v porovnání s placebem. Statisticky významné oddálení od placeba bylo zjištěno od 1. týdne ve skupině s kariprazinem v dávce 6-9 mg/den a od 2. týdne ve skupině s kariprazinem 3-6 mg/den), statisticky významný rozdíl přetrvával v obou skupinách s kariprazinem až do konce studie.

Literatura: Upraveno podle Kane, J. M. et al. Efficacy and Safety of Cariprazine in Acute Exacerbation of Schizophrenia: Results from an International, Phase III Clinical Trial. J. Clin. Psychopharmacol. 35, 367–373 (2015).¹²

Agresivní chování u schizofrenie může být způsobeno různými faktory zahrnujícími zneužívání návykových látek, nedodržování medikace, špatné zacházení v dětství, poruchu chování nebo ekonomické problémy.¹⁴ Většina pacientů se schizofrenií není agresivní, ale má zvýšené riziko rozvoje hostility nebo agresivního chování.^15,16 Hostilita, která je charakterizována podrážděností, hněvem, záští nebo agresí, není stejná jako násilné chování samo o sobě, ale může se do násilného chování vystupňovat.¹⁷ Hostilní a agresivní chování souvisí s vysokou zátěží nemoci u schizofrenie danou častými hospitalizacemi, stigmatem, účastí v trestním řízení a fyzickou zranitelností při rvačkách nebo hádkách.¹⁸ U pacientů se schizofrenií provázenou hostilitou jsou přínosnou terapeutickou možností atypická antipsychotika.¹⁹

Byla provedena sdružená post hoc analýza dat ze 3 studií s příznivými akutními výsledky podávání kariprazinu u pacientů s akutní exacerbací schizofrenie (n=1024) v porovnání s placebem (n=442) na hostilitu. Pro post hoc analýzu byly spojeny skupiny s různými dávkami (1,5-9 mg/den).³ Hostilita byla hodnocena jako průměrná změna položky hostility PANSS (P7) od vstupu do studie do 6. týdne, která měří verbální a nonverbální vyjádření strachu a rozhořčení, včetně sarkasmu, pasivního agresivního chování, verbálního zneužívání a napadení.²⁰ Skóre se pohybuje od 1 (žádná hostilita) do 7 (extrémní hostilita včetně výrazného hněvu, extrémní nespolupráce nebo fyzického napadení).²⁰

Průměrná změna položky hostility PANSS oproti vstupu do studie byla hodnocena u celkové sdružené populace pacientů a u podskupin pacientů rozdělených podle zvyšující se vstupní úrovně hostility: minimální závažnost (skóre položky ≥2: nejistá patologie/horní extrém normálu); mírná závažnost (skóre položky ≥3: nepřímé nebo omezené vyjádření hněvu včetně sarkasmu, neúcty, nepřátelských projevů, příležitostné podrážděnosti) nebo střední závažnost (skóre položky ≥4: zjevná hostilita, častá podrážděnost, přímé vyjádření hněvu nebo nenávisti). K hodnocení konkrétního účinku kariprazinu proti hostilitě byly provedeny samostatné analýzy z důvodu úpravy na možné zavádějící účinky dané změnou pozitivních symptomů nebo sedace.³

U celkové sdružené populace byl rozdíl změny položky hostility PANSS od vstupu do studie do 6. týdne statisticky významný ve prospěch kariprazinu v každém časovém bodě analýzy od 1. do 6. týdne. Další analýzy, ve kterých byla provedena úprava na pozitivní symptomy a sedaci, dále prokázaly, že účinek kariprazinu na hostilitu byl částečně nezávislý na zmírnění pozitivních symptomů PANSS a nezávislý na přítomnosti nebo nepřítomnosti sedace.³

Literatura: Upraveno podle Citrome, L., Durgam, S., Lu, K., Ferguson, P. & Laszlovszky, I. The effect of Cariprazine on hostility associated with schizofrenie: Post hoc analyses from 3 randomized controlled trials. J. Clin. Psychiatry 77, 109–115 (2016).³

Při analýze podskupin rozdělených podle vstupní míry hostility byl pozorován statisticky významný rozdíl v průměrné změně mezi vstupem do studie a 6. týdnem ve prospěch kariprazinu v porovnání s placebem v každé z těchto analyzovaných podskupin. Po 6 týdnech byla vyšší míra vstupní hostility spojena s větší změnou položky hostility, přičemž největšího účinku kariprazinu bylo dosaženo u pacientů se vstupní mírou hostility ≥4.³

Literatura: Upraveno podle Citrome, L., Durgam, S., Lu, K., Ferguson, P. & Laszlovszky, I. The effect of Cariprazine on hostility associated with schizofrenie: Post hoc analyses from 3 randomized controlled trials. J. Clin. Psychiatry 77, 109–115 (2016).³

Tato post hoc analýza naznačuje, že kariprazin by mohl mít specifické účinky proti hostilitě, které jsou nezávislé na obecném antipsychotickém účinku a sedaci a jsou větší u pacientů s vyšší mírou vstupní hostility.³ Kariprazin by mohl být vhodnou terapeutickou možností u pacientů s akutní schizofrenií a hostilním chováním.