V posledních desetiletích roste zájem o časnou intervenci a prevenci schizofrenie, což je téma, kterému se ve svém přehledovém článku nedávno publikovaném v časopise Current Psychiatry Reports věnoval Haschimoto.¹ Zhoršení kognitivních funkcí je jednou ze zásadních charakteristik onemocnění a studie ukázaly, že k tomuto typu zhoršení dochází časně, řadu let před začátkem psychózy, a že zhoršuje výsledek po odeznění psychózy.

Charakter časného zhoršení kognitivních funkcí byl hodnocen v několika studiích, které ukázaly, že je spojeno se zvýšeným zánětlivým profilem.^1,2 Konkrétně, studie s emisní pozitronovou tomografií (PET) prokázaly vysokou aktivitu mikroglie mozku u schizofrenie, která je ukazatelem zánětlivé odpovědi.² Kromě toho vědci, kteří pracují s kohortami osob a s myšími modely, ukázali, že mateřská imunitní aktivace (MIA), a tedy zánět během těhotenství, vede k dlouhodobému kognitivnímu deficitu u potomků v dospělosti.¹ Zánět tedy souvisí s rizikem rozvoje psychózy později v životě, což vedlo k úvahám o použití celé škály protizánětlivých léků v léčbě tohoto onemocnění.

Poslední pokroky preklinického výzkumu přinesly příznivá zjištění v souvislosti s protizánětlivou léčbou dospívajících s vysokým rizikem rozvoje schizofrenie. Zejména některé látky by mohly předcházet vzniku behaviorálních poruch a imunoreaktivitě parvalbuminu v mediálním prefrontálním kortexu (Figure 1) dospělých potomků po MIA.¹ Tabulka níže shrnuje potenciální kandidátní látky pro intervenci, jejich mechanismus účinku, zvířata, na kterých byly preklinicky testovány, a příslušnou literaturu:¹

Literatura: Upraveno podle the National Institute of Mental Health

Potenciální kandidáti intervence u psychózy

MIA – mateřská imunitní aktivace, DAO – diaminoxidáza, NMDAR – N-metyl-D-aspartát receptor

Literatura: Upraveno podle Hashimoto. Current Psychiatry Reports. 21, 75 (2019)¹

Závěrem, vzhledem k úloze zánětu při prodromálním zhoršení kognitivních funkcí se zdá být časná intervence s využitím protizánětlivých látek slibným přístupem k prevenci následného přechodu ke schizofrenii, jak ukazuje níže uvedené schéma.¹⁴ Preklinické výsledky přinesly základ pro rozvoj nové léčby, která může přinést revoluci do klinické praxe, protože by jako první předcházela vzniku schizofrenie a ulevila by systému zdravotnictví, ktrerý by nemusel pečovat o pacienty s chronickým doživotním onemocněním. Zajímavá longitudinální studie ukázala, že u lidí s extrémně vysokým rizikem psychózy dochází k přechodu do psychózy v 9,6 % po 6 měsících a ve 29,1 % po 3 letech, přičemž u lidí s vysokým rizikem byl tento podíl nižší.¹⁵ Uvedené výsledky ukazují, že časná intervence pomocí bezpečných protizánětlivých léků by mohla být přínosem pro druhou uvedenou skupinu. V budoucnu bude třeba provést randomizovanou dvojitě zaslepenou placebem kontrolovanou studii s výše uvedenými látkami u mladých lidí s vysokým rizikem psychózy, aby se tato hypotéza potvrdila.¹ Kromě toho je nutný další výzkum, který by identifikoval kognitivní příznaky v časném stadiu.

Navrhovaný mechanismus časné intervence pomocí protizánětlivých látek

Literatura: Upraveno podle Estes and McAllister. Science. 353:772–7 (2016)¹⁴