Markery zánětu a infekce u schizofrenie
V této části
Molecular Psychiatry
Cerebrospinal fluid markers of inflammation and infections in schizofrenie and affective disorders: a systematic review and meta-analysis
Řada studií ukázala souvislost zánětu a infekcí se zvýšeným rizikem schizofrenie a afektivních poruch, přičemž některé z nich vycházejí z analýz cerebrospinálního moku (CSF) u lidí se schizofrenií. Tato práce byla první svého druhu, která hodnotila všechny dostupné studie sledující CSF a zánět u lidí se schizofrenií včetně metaanalýzy se zdravými dobrovolníky, jejímž cílem bylo určit, zda současné důkazy svědčí pro jednoznačnou souvislost mezi zánětem nebo infekcí a rozvojem schizofrenie.
Pomocí přehledu literatury jsme nalezli 112 studií, které hodnotily odchylky CSF související s imunitou, z nichž bylo pro metaanalýzu vhodných 32 studií. Metaanalýza ukázala, že až 53 % lidí se schizofrenií a 44 % lidí s afektivními poruchami má zvýšení poměr albuminu v CSF/v séru a celkovou bílkovinu. Autoři uvádějí, že to ukazuje na zvýšenou permeabilitu nebo dysfunkci hematoencefalické bariéry (HEB), díky čemuž je mozek citlivější na škodlivé látky v krvi.
U podskupiny lidí se schizofrenií byly také zjištěny důkazy o intrathekální tvorbě IgG a ve 12,5 % případů byly zvýšené oligoklonální pásy. To ukazuje na přítomnost zánětu, prodělaného zánětu, tvorby imunoglobulinů nebo lokální B-buněčné odpovědi u těchto jedinců.
Metaanalýza ukázala, že lidé se schizofrenií mají zvýšenou hladinu interleukinů (IL) v CSF, zejména IL-6 a IL-8, které zprostředkovávají různé aspekty imunitní odpovědi. U lidí s afektivními poruchami nebyly pozorovány žádné odchylky v hladině cytokinů. Hladina cytokinů v CSF obvykle spíše odráží zánět v centrálním nervovém systému (CNS), ale periferní cytokiny, např. IL-6, mohou do CNS vstupovat přes porušenou HEB.
Tato zjištění naznačují, že schizofrenie a další afektivní poruchy mohou souviset s patologickým nálezem v CSF, zejména s dysfunkcí HEB a zvýšením zánětlivých markerů. Tento systematický přehled a metaanalýza ovšem ukázaly, že nálezy v CSF se liší, a navíc v každé studii nebyly zohledněny zavádějící faktory. Proto není možné vyvodit z této analýzy jednoznačné závěry. Autoři nicméně uvádějí, že jednoznačnější závěry by bylo možné vyvodit z budoucích studií s longitudinálním designem, systematickou metodou odběru vzorků CSF a hodnocením větší populace pacientů.
O tom, jak se stanoví diagnóza schizofrenie, se dozvíte více na a a o dalších rizikových faktorech spojených se schizofrenií na.
Literatura
- Haidich. Meta‐Analysis in Medical Research.; 2010. doi:10.1002/9780470994894
- Daneman, Richard; Alexander P. The Blood‐Brain Barrier. Dev Med Child Neurol. 2015. doi:10.1111/j.1469-8749.1961.tb15323.x
- Mok MY, Chan EYT, Wong WS, Chak SL. Intrathecal immunoglobulin production in patients with systemic lupus erythematosus with neuropsychiatric manifestations [9]. Ann Rheum Dis. 2007. doi:10.1136/ard.2006.061069
- Deisenhammer F, Zetterberg H, Fitzner B, Zettl UK. The cerebrospinal fluid in multiple sclerosis. Front Immunol. 2019. doi:10.3389/fimmu.2019.00726
- Anestakis D, Petanidis S, Kalyvas S, et al. Mechanisms and αpplications of ιnterleukins in cancer immunotherapy. Int J Mol Sci. 2015. doi:10.3390/ijms16011691
- https://www.bmj.com/about-bmj/resources-readers/publications/epidemiology-uninitiated/7-longitudinal-studies [Accessed August 2019]
SCHIZOFRENIE – VŠE V GENECH?SCHIZOFRENIE – VŠE V GENECH?
Jedním z mýtů, které obklopují schizofrenii, je, že je z velké části považována za geneticky dané onemocnění. V průběhu let bylo sponzorováno několik genetickýcJedním z mýtů, které obklopují schizofrenii, je, že je z velké části považována za geneticky dané onemocnění. V průběhu let bylo sponzorováno několik genetickýc
více…JAK REAGILA PŮSOBÍ?JAK NÁŠ PŘÍPRAVEK PŮSOBÍ?
()Kariprazin má vysokou afinitu k dopaminovým D3 a D2 receptorům a také k serotoninovým 5 HT2B a 5 HT1A receptorům, sZjistěte více o mechanismu účinku
více…