Účinky přípravku REAGILA na primární a sekundární negativní symptomy: pseudospecificita
- Kariprazin je účinný u širokého spektra příznaků schizofrenie včetně negativních symptomů1,5-7
- Jak ukázala studie s kariprazinem u negativních symptomů, nelze kompenzaci negativních symptomů kariprazinem přičítat zlepšení kompenzace pozitivních symptomů1
- Kompenzaci negativních symptomů nelze přičítat ani zlepšení kompenzace příznaků deprese1
- Kompenzace negativních symptomů nemůže být přičítána ani zmírnění extrapyramidových příznaků1
V této části
Co je to problém pseudospecifity?
I když je kariprazin prvním a jediným antipsychotikem, které prokázalo účinnost oproti jiným antipsychotikům ve velké studii speciálně zaměřené na hodnocení pacientů se schizofrenií s převažujícími přetrvávajícími negativními symptomy,1 několik antipsychotik prokázalo účinnost proti negativním symptomům v porovnání s placebem nebo s jinými antipsychotiky ve studiích s pacienty s obecnými příznaky schizofrenie.2,8
V čem je tedy rozdíl?
Bohužel je zmírnění negativních symptomů, ke kterým dochází během exacerbace schizofrenie neurčité a nedokazuje skutečný terapeutický účinek na negativní symptomy. Důvod nás vrací zpět k odlišení primárních (tj, vnitřních příznaků schizofrenie) a sekundárních (tj. vznikajících v důsledku nebo způsobených jinými faktory s možnou odpovědí na léčbu primární příčiny) negativních symptomů. Když jsou do klinické studie zařazeni i pacienti se sekundárními negativními symptomy, vede to ke komplikacím a chybné interpretaci toho, co je a co není přímý terapeutický účinek na negativní symptomy. Pokud pacient není stabilizován a jsou přítomny sekundární negativní symptomy, je možné, že zjevné zmírnění negativních symptomů je ve skutečnosti dáno zmírněním symptomů z jiných domén (tj. příznaky deprese, psychózy, extrapyramidové symptomy) a ne zmírněním samotných negativních symptomů.3
Tento hlavolam je označován jako pseudospecificita
Jak lze prokázat skutečné terapeutické účinky na negativní symptomy?
Studie s dobrým designem, které mají hodnotit negativní symptomy schizofrenie, by měly prokázat, že zmírnění negativních symptomů nesouvisí se zmírněním jiných psychopatologických domén, které mohou mít dopad na výskyt negativních symptomů.4 Toho lze dosáhnout použitím specifických zařazovacích a vylučovacích kritérií a sledovaných parametrů, které hodnotí změny symptomů, jimž by bylo možné přičítat pseudospecifickou změnu.
Studie, která porovnávala kariprazin s risperidonem u negativních symptomů,1 se mohli zúčastnit dospělí pacienti (18–65 let) s diagnózou schizofrenie a potvrzenými převažujícími negativními symptomy a nízkou mírou pozitivních symptomů. Musela být splněna přísná zařazovací a vylučovací kritéria, aby se zajistilo, že změna negativních symptomů byla skutečná a že nešlo o výsledek pseudospecifického účinku.11
| Obecná zařazovací kritéria1 |
| Pacienti museli být nejméně 6 měsíců před screeningem ve stabilizovaném stavu (tj. bez psychiatrické hospitalizace, akutních exacerbací nebo uvěznění) |
| Převažující negativní symptomy 6 měsíců (podle zdravotní dokumentace nebo posouzení zkoušejícím) |
| Skóre faktorů negativních symptomů PANNS (PANSS-FSNS) ≥24 při screeningu a během úvodní fáze |
| Skóre ≥4 nejméně na 2 ze 3 hlavních položek negativních symptomů PANSS (otupený afekt, pasivní nebo apatické sociální stažení, chybění spontaneity a toku hovoru) |
| Skóre PANSS-FSNS, které se během úvodní fáze odklonilo o méně než 25 % od screeningového skóre |
| Obecná vylučovací kritéria |
| Nestabilizovaný stav |
| Faktorové skóre pozitivních symptomů PANSS (PANSS-FSPS) ≥16 |
| Zvýšení skóre PANSS-FSPS nejméně o 25 % během úvodní fáze |
| Specifická vylučovací kritéria pseudospecificity |
| Pozitivní symptomy: skóre ≥4 nejméně ve 2 položkách pozitivních symptomů PANSS: bludy, halucinatorní chování, grandiozita, podezřívavost nebo neobvyklý obsah myšlenek |
| Středně závažné nebo závažné příznaky deprese: celkové skóre na Calgary Depression Scale for Schizophrenia (CDSS) ≥6 |
| Klinicky relevantní parkinsonismus: podle posouzení zkoušejícího nebo skóre >3 při součtu prvních osmi položek škály Simpson-Angus Scale (SAS) |
Skutečné zmírnění negativních symptomů = malá změna parametrů pseudospecificity1
Nebyl pozorován žádný rozdíl ve změně PANSS-FSPS oproti vstupní hodnotě mezi kariprazinem a risperidonem, což dokládá, že výsledky dosažené u negativních symptomů nebyly dány zmírněním pozitivních symptomů.8
Literatura: Németh, G. et al. Cariprazine versus risperidone monotherapy for treatment of predominant negative symptoms in patients with schizofrenie: a randomised, double-blind, controlled trial. Lancet 389, 1103–13 (2017)1 (Graphic elaboration from text data)
Společně tyto výsledky vylučují nepřímé účinky na zmírnění negativních symptomů dané zmírněním pozitivních symptomů, příznaků deprese nebo extrapyramidových příznaků, což ukazuje, že zmírnění negativních symptomů kariprazinem není pseudospecifický účinek.8
Literatura
- Németh, G. et al. Cariprazine versus risperidone monotherapy for treatment of predominant negative symptoms in patients with schizofrenie: a randomised, double-blind, controlled trial. Lancet 389, 1103–1113 (2017).
- Krause, M. et al. Antipsychotic drugs for patients with schizofrenie and predominant or prominent negative symptoms: a systematic review and meta-analysis. Eur. Arch. Psychiatry Clin. Neurosci. 268, 625–639 (2018).
- Buchanan, R. W., Breier, A., Kirkpatrick, B., Ball, P. & Carpenter, W. T. Positive and negative symptom response to clozapine in schizophrenic patients with and without the deficit syndrome. Am. J. Psychiatry 155, 751–760 (1998).
- Marder, S. R., Daniel, D. G., Alphs, L., Awad, A. G. & Keefe, R. S. E. Methodological issues in negative symptom trials. Schizophr. Bull. 37, 250–254 (2011).
- Durgam, S. et al. An evaluation of the safety and efficacy of cariprazine in patients with acute exacerbation of schizofrenie: A phase II, randomized clinical trial. Schizophr. Res. 152, 450–457 (2014).
- Kane, J. M. et al. Efficacy and Safety of Cariprazine in Acute Exacerbation of Schizophrenia: Results from an International, Phase III Clinical Trial. J. Clin. Psychopharmacol. 35, 367–373 (2015).
- Durgam, S. et al. Cariprazine in acute exacerbation of schizofrenie: A fixed-dose, phase 3, randomized, double-blind, placebo- and active-controlled trial. J. Clin. Psychiatry 76, e1574-82 (2015).
- Reagila SmPC.
Lancet
Cariprazine versus risperidone monotherapy for treatment of predominant negative symptoms in patients with schizofrenie: a randomised, double-blind, controlled trial.
REAGILA KOMPENZUJE NEGATIVNÍ SYMPTO…NÁŠ PŘÍPRAVEK U NEGATIVNÍCH SYMPTOM…
Negativní symptomy schizofrenie se objevují buď jako primární symptomy, které jsou součástí příčinné patofyziologiNegativní symptomy schizofrenie se objevují buď jako primární symptomy, které jsou součástí příčinné patofyziologie schizofrenie, nebo jako sekundární symptomy
více…REAGILA A KAŽDODENNÍ FUNGOVÁNÍNÁŠ PŘÍPRAVEK A KAŽDODENNÍ FUNGOVÁN…
U pacientů se schizofrenií musí být zmírnění negativních symptomů provázeno zlepšením fungování pacienta, aby mohlU pacientů se schizofrenií musí být zmírnění negativních symptomů provázeno zlepšením fungování pacienta, aby mohla být změna považována za klinicky relevantní.
více…