Zátěž

Zátěž daná schizofrenií

Schizofrenie patří mezi 25 hlavních příčin pracovní neschopnosti na světě.
Jedinci se schizofrenií mají očekávanou délku života o 10–25 let kratší než obecná populace.
Zdravotní, sociální a ekonomická zátěž schizofrenie je pro pacienty, rodiny, pečovatele a celou společnost obrovská.

V této části

Společenská a ekonomická zátěž

I když je schizofrenie poruchou s relativně nízkou prevalencí, patří mezi 25 hlavních příčin pracovní neschopnosti.¹ I při nejlepších postupech léčby jsou výsledky často suboptimální, což je dáno komplexností poruchy a širokou škálou jejích důsledků.

I když ve světě existují značné rozdíly mezi náklady a využívání služeb v souvislosti se schizofrenií, globální ekonomická zátěž daná schizofrenií je obrovská. Hlavní část nákladů představují přímé náklady na zdravotní péči (např. náklady na hospitalizaci, ambulantní péči, návštěvy na pohotovosti, léky na předpis), přímé náklady mimo zdravotní péči (např. vymáhání práva, útulky pro bezdomovce) a nepřímé náklady (např. nezaměstnanost, ztráta produktivity, předčasná mortalita, čas pečovatele). Nedávné analýzy provedené za účelem odhadu nákladů na schizofrenii zahrnují systematický přehled studií ze 24 zemí ve 4 regionech (Evropa, USA, Asie-Pacifik, Afrika), kde se roční náklady pohybovaly od 94 do 102 miliard USD.² V další studii provedené USA byly odhadované náklady na schizofrenii v roce 2013 155,7 miliard USD, přičemž nejvíce se na nich podílely náklady spojené s nezaměstnaností (38 %), ztrátou produktivity (34 %) a přímé náklady na zdravotní péči (24 %).³ Hlavní část nadměrných nákladů v těchto analýzách tvořily nepřímé náklady na zdravotní péči.

Zátěž pro člověka

U pacientů se schizofrenií může pokles mentálních funkcí a sociálních vztahů vést v průběhu času k sociální izolaci, stigmatu, většímu funkčnímu a kognitivnímu poškození, snížení kvality života a špatnému fyzickému zdraví, což znamená zátěž nejen pro osoby se schizofrenií, ale i pro jejich pečovatele a rodiny.^4,5

Pacienti

K předčasné mortalitě pacientů se schizofrenií přispívá řada faktorů. Průměrná očekávaná délka života lidí se schizofrenií je o 10–25 let kratší než u obecné populace.⁶Kromě toho retrospektivní americká databáze ukázala, že dospělí se schizofrenií umírali během sledování více než 3,5krát častěji než obecná populace.⁷ Hlavními faktory spojenými s nadměrnou předčasnou mortalitou pacientů se schizofrenií jsou nezdravý životní styl, špatné fyzické zdraví, 12krát vyšší riziko sebevraždy a vedlejší účinky antipsychotik.^8,9 Lidé se schizofrenií mají nejen častěji než ostatní kardiovaskulární rizikové faktory, jako je nadváha/obezita, vysoký krevní tlak a metabolický syndrom, ale také se jim méně často dostává preventivní péče.^10,11 Navíc některá antipsychotika druhé generace mohou vést k nárůstu tělesné hmotnosti a následně ke vzniku metabolického syndromu,¹² který je spojen s 2–3násobným zvýšením kardiovaskulární mortality a 2násobným zvýšením celkové mortality.¹³ Vzhledem k tomu, že řada případů předčasných úmrtí u schizofrenie souvisí s preventabilními rizikovými faktory, měly by základní terapeutické cíle u pacientů se schizofrenií zahrnovat dobré celkové tělesné zdraví, lepší dostupnost lékařské péče a lepší provádění screeningu.¹⁴

Schizofrenie je velmi heterogenní onemocnění, které může na jedné straně u některých pacientů skončit úplným zotavením a na druhé straně potřebou komplexní péče. Úplné zotavení není bohužel u schizofrenie obvyklým výsledkem¹⁵ a pacienti mají často obtíže s udržením sociálních vazeb, trvalého zaměstnání i nezávislosti na péči druhých.¹⁶ I poté, co pacienti dosáhnou remise psychotických symptomů, často u nich přetrvává deficit, protože funkční výsledky z velké části závisejí na přítomnosti a závažnosti kognitivních a negativních symptomů, které jsou obtížně léčitelné.¹⁷ Jak lze očekávat, pacienti se schizofrenií mají nižší kvalitu života než obecná populace a zhoršení se prohlubuje s délkou trvání nemoci, přítomností negativních symptomů a příznaků deprese, vedlejšími účinky medikace a chyběním podpory ze strany rodiny. Uvádí se, že mezi pacienty se schizofrenií mají vyšší kvalitu života mladí lidé, ženy, jedinci žijící v manželském svazku a jedinci s nižším vzděláním. Kvalitu života může také zvýšit léčba antipsychotiky s dobrým profilem snášenlivosti v kombinaci s psychosociální léčbou.^18,19

Negativní symptomy přispívají k zátěži dané schizofrenií^20–25

Negativní symptomy jsou obecně považovány za významný prediktor špatných výsledků u schizofrenie. Znamenají velkou zátěž z důvodu své všudypřítomnosti, přetrvávání, vazby na špatné funkční výsledky, zvýšených nákladů v důsledku vyššího využití zdravotní péče a nepříznivého vlivu na kvalitu života.^26,27

V rámci domény negativních symptomů je zřejmě nejdůležitějším prediktorem funkčního zhoršení nedostatek motivace, přičemž důkazy dále naznačují potenciální interakci mezi negativními symptomy a kognitivními symptomy z hlediska zhoršeného fungování.²⁸ Nedostatek účinných možností léčby negativních symptomů je významná nepokrytá medicínská potřeba, která zvyšuje zátěž danou schizofrenií.

Pečovatelé

Pacienti se schizofrenií často vyžadují rozsáhlou pomoc při osobní péči, užívání léků a každodenních činnostech.4 Většinu pečovatelů o jedince se schizofrenií tvoří členové rodiny. V průzkumu byly v 68 % případů pečovateli rodiče, ve 12 % sourozenci, v 7 % manžel nebo manželka a v 7 % děti nebo vnoučata.²⁹ Na pečovatele může nepříznivě působit pracovní přetížení doma, poruchy spánku, finanční problémy, méně volného času, stigmatizace a sociální izolace.4 Studie ukázaly, že mnoho pečovatelů čelí významné kognitivní, psychologické (např. úzkost, deprese), sociální (např. stigmatizace, izolace) a finanční zátěži.^30-32 Produktivita práce a kariéra pečovatelů trpí, když musí opustit své zaměstnání nebo si zkrátit pracovní dobu, aby mohli o někoho pečovat.

Snížená kvalita života pečovatelů v číslech³²

Jak lze očekávat, závažnost symptomů, úroveň pracovní neschopnosti pacienta a nepřátelství jsou spojeny s vyšší zátěží pro rodinu,^33,34 ale studie přinesly nejednoznačné výsledy ohledně vztahu mezi pozitivními a negativními symptomy a zátěží pečovatelů. Zatímco některé studie ukázaly souvislost mezi pozitivními symptomy a větším narušením rodinného života a zátěží pro rodinu, jiné zjistily, že více času a energie stojí pečovatele řešení problémů s motivací.^35-37

Literatura

Vos, T. et al. Global, regional, and national incidence, prevalence, and years lived with disability for 328 diseases and injuries for 195 countries, 1990-2016: A systematic analysis for the Global Burden of Disease Study 2016. Lancet 390, 1211–1259 (2017).
Chong, H. Y. et al. Global economic burden of schizofrenie: A systematic review. Neuropsychiatr. Dis. Treat. 12, 357–373 (2016).
Cloutier, M. et al. The economic burden of schizofrenie in the United States in 2013. J. Clin. Psychiatry 77, 764–771 (2016).
Millier, A. et al. Humanistic burden in schizofrenie: A literature review. J. Psychiatr. Res. 54, 85–93 (2014).
Kahn, R. S. et al. Schizophrenia. Nat. Rev. Dis. Prim. 1, 1–23 (2015).
Laursen, T. M., Nordentoft, M. & Mortensen, P. B. Excess Early Mortality in Schizophrenia. Annu. Rev. Clin. Psychol. 10, 425–448 (2014).
Olfson, M., Gerhard, T., Huang, C., Crystal, S. & Stroup, T. S. Premature mortality among adults with schizofrenie in the United States. JAMA Psychiatry 72, 1172–1181 (2015).
Laursen, T. M., Munk-Olsen, T. & Vestergaard, M. Life expectancy and cardiovascular mortality in persons with schizofrenie. Curr. Opin. Psychiatry 25, 83–88 (2012).
Saha, S., Chant, D. & McGrath, J. A systematic review of mortality in schizofrenie: Is the differential mortality gap worsening over time? Arch. Gen. Psychiatry 64, 1123–1131 (2007).
De Hert, M. et al. Cardiovascular disease and diabetes in people with severe mental illness position statement from the European Psychiatric Association (EPA), supported by the European Association for the Study of Diabetes (EASD) and the European Society of Cardiology (ESC) Eur. Psychiatry 24, 412–424 (2009).
Docherty, M., Stubbs, B. & Gaughran, F. Strategies to deal with comorbid physical illness in psychosis. Epidemiol. Psychiatr. Sci. 25, 197–204 (2016).
Remington, G. Schizophrenia, antipsychotics, and the metabolic syndrome: Is there a silver lining? Am. J. Psychiatry 163, 1132–1134 (2006).
Lakka, H. M. et al. The metabolic syndrome and total and cardiovascular disease mortality in middle-aged men. J. Am. Med. Assoc. 288, 2709-2716 (2002).
Suetani, S., Rosenbaum, S., Scott, J. G., Curtis, J. & Ward, P. B. Bridging the gap: What have we done and what more can we do to reduce the burden of avoidable death in people with psychotic illness? Epidemiol. Psychiatr. Sci. 25, 205–210 (2016).
Jääskeläinen, E. et al. A systematic review and meta-analysis of recovery in schizofrenie. Schizophr. Bull. 39, 1296–1306 (2013).
Harvey, P. D. Assessing disability in schizofrenie: tools and contributors. J. Clin. Psychiatry 75, e27 (2014).
Reichenberg, A. et al. The course and correlates of everyday functioning in schizofrenie. Schizophr. Res. Cogn. 1, e47–e52 (2014).
Bobes, J., García-Portilla, P., Sáiz, P. A., Bascarán, T. & Bousoño, M. Quality of life measures in schizophrenic patients. Dialogues Clin. Neurosci. 9, 215e-216e (2007).
Bobes, J. & Garcia-Garcia, M. Quality of life in schizofrenie. in Quality of Life in Mental Disorders (eds. Katschnig, H., Freeman, H. & Sartorius, N.) 153–168 (John Wiley & Sons Ltd, 2005).
Alonso, J. et al. Health-related quality of life (HRQL) and continuous antipsychotic treatment: 3-year results from the schizofrenie health outcomes (SOHO) study. Value Heal. 12, 536–543 (2009).
Harvey, P. D. et al. Functional impairment in people with schizofrenie: Focus on employability and eligibility for disability compensation. Schizophr. Res. 140, 1–8 (2012).
Rabinowitz, J. et al. Negative symptoms in schizofrenie – the remarkable impact of inclusion definitions in clinical trials and their consequences. Schizophr. Res. 150, 334–338 (2013).
Kirkpatrick, B. & Buchanan, R. W. Anhedonia and the deficit syndrome of schizofrenie. Psychiatry Res. 31, 25–30 (1990).
Fenton, W. S. & Mcglashan, T. H. Natural History of Schizophrenia Subtypes: II. Positive and Negative Symptoms and Long-term Course. Arch. Gen. Psychiatry 48, 978–986 (1991).
Rabinowitz, J. et al. Negative symptoms have greater impact on functioning than positive symptoms in schizofrenie: Analysis of CATIE data. Schizophr. Res. 13, 147–150 (2012).
Tandon, R. & Jibson, M. Negative symptoms of schizofrenie: How to treat them most effectively. Curr. Psychiatr. 1, 36–42 (2002).
Sicras-Mainar, A., Maurino, J., Ruiz-Beato, E. & Navarro-Artieda, R. Impact of negative symptoms on healthcare resource utilization and associated costs in adult outpatients with schizofrenie: A population-based study. BMC Psychiatry 14, 225 (2014).
Foussias, G., Agid, O., Fervaha, G. & Remington, G. Negative symptoms of schizofrenie: Clinical features, relevance to real world functioning and specificity versus other CNS disorders. Eur. Neuropsychopharmacol. 24, 693–709 (2014).
The National Alliance on Mental Illness. Schizophrenia: Public Attitudes, Personal Needs Views from People Living with Schizophrenia, Caregivers, and the General Public. (2008).
Chan, S. W. chi. Global Perspective of Burden of Family Caregivers for Persons With Schizophrenia. Arch. Psychiatr. Nurs. 25, 339–349 (2011).
Gutiérrez-Maldonado, J., Caqueo-Urízar, A. & Kavanagh, D. J. Burden of care and general health in families of patients with schizofrenie. Soc. Psychiatry Psychiatr. Epidemiol. 40, 899–904 (2005).
Hayes, L., Hawthorne, G., Farhall, J., O’Hanlon, B. & Harvey, C. Quality of Life and Social Isolation Among Caregivers of Adults with Schizophrenia: Policy and Outcomes. Community Ment. Health J. 51, 591–597 (2015).
Awad, A. G. & Voruganti, L. N. P. The burden of schizofrenie on caregivers: A review. Pharmacoeconomics 26, 149–162 (2008).
Magliano, L. et al. The impact of professional and social network support on the burden of families of patients with schizofrenie in Italy. Acta Psychiatr. Scand. 106, 291–298 (2002).
Mantovani, L. M. et al. Family burden in schizofrenie: the influence of age of onset and negative symptoms. Trends Psychiatry Psychother. 38, 96–99 (2016).
Grandón, P., Jenaro, C. & Lemos, S. Primary caregivers of schizofrenie outpatients: Burden and predictor variables. Psychiatry Res. 158, 335–343 (2008).
Ochoa, S. et al. Do needs, symptoms or disability of outpatients with schizofrenie influence family burden? Soc. Psychiatry Psychiatr. Epidemiol. 43, 612–618 (2008).

Schizophrenia Research

Subjective and objective quality of life in schizofrenie.

Narvaez JM, Twamley EW, McKibbin CL, Heaton RK, Patterson TL.

Schizophr Res. 2008; 98(1-3): 201-208.

„Až dosud se léčba schizofrenie zaměřovala hlavně na zmírnění pozitivních symptomů a u pacientů často přetrvávala řada reziduálních obtíží, jako jsou negativní symptomy a zhoršení kognitivních funkcií, každodenních dovedností a společenského/profesního fungování. Potřebujeme komplexnější léčbu a smysl dává, že by primárním cílem léčby mělo být zlepšení kvality života.“

Schizofrenie postihuje pacienty, pečovatele i společnost. Často jsou těmi, kdo trpí nejvíce, pečovatelé.

Stáhnout

REAGILA A KAŽDODENNÍ FUNGOVÁNÍNÁŠ PŘÍPRAVEK A KAŽDODENNÍ FUNGOVÁN…

U pacientů se schizofrenií musí být zmírnění negativních symptomů provázeno zlepšením fungování pacienta, aby mohlU pacientů se schizofrenií musí být zmírnění negativních symptomů provázeno zlepšením fungování pacienta, aby mohla být změna považována za klinicky relevantní.

více…

REAGILA U AKUTNÍ SCHIZOFRENIENÁŠ PŘÍPRAVEK U AKUTNÍ SCHIZOFRENIE

Když je stanovena diagnóza schizofrenie, musí lékaři, pacienti a rodinní příslušnící provést důležité rozhodnutí oKdyž je stanovena diagnóza schizofrenie, musí lékaři, pacienti a rodinní příslušnící provést důležité rozhodnutí o terapii. I když by člověk intuitivně řekl, že

více…