Schizofrenie a závislosti

Schizofrenie a poruchy osobnosti se často překrývají se závislostí na drogách nebo alkoholu.¹ Drogy, alkohol a návykové chování, jako je patologické hráčství, využívají jedinci často jako dysfunkční postupy, pomocí kterých se pokoušejí lépe zvládnout příznaky onemocnění.²

Čím více jedinec užívá návykové látky, aby zvládnul své příznaky, tím větší je riziko rozvoje závislosti.² Studie ukazují, že přibližně polovina těch, kdo mají duševní nemoc, se také potýká se zneužíváním návykových látek anebo se u nich může rozvinout závislost na drogách či alkoholu později v životě.³ Podle publikovaných údajů zneužívalo v minulém roce drogy anebo alkohol přes 8 milionů dospělých (3,4 % všech dospělých) s duševní nemocí, přičemž současný výskyt duševní nemoci a poruchy spojené s užíváním návykových látek mělo 2,6 milionu dospělých.³

Některé důkazy ale naznačují, že mezi užíváním určitých drog a příznaky schizofrenie existuje kauzální souvislost.⁴ Například diethylamid kyseliny lysergové (LSD) a další halucinogeny mohou vést k rozvoji aktivních případů nemoci,⁵ zatímco marihuana může díky své účinné látce tetrahydrokanabinolu (THC) u některých lidí vyprovokovat začátek nemoci.⁶ THC má silný účinek na mozek, který u lidí zásadním způsobem ovlivňuje schopnost úsudku a vytváření nebo používání paměti. Když člověk bez ohledu na své duševní zdraví kouří nebo konzumuje marihuanu, projeví se u něj dezorganizace a narušení funkce mozku a následně se dočasně rozvinou některé symptomy, které se běžně vyskytují u schizofrenie.⁶ Postupem času mohou neurologické účinky drogy zvýšit pravděpodobnost, že se rozvine onemocnění samo, a to zejména u lidí s dalšími významnými riziky vzniku schizofrenie.⁷

Konzumace alkoholu vede ke zvýšení rizika akutního nebo chronického poškození a může navodit psychotickou epizodu nebo zhoršit psychiatrické onemocnění.⁸ Závislost na alkoholu zvyšuje pravděpodobnost rozvoje schizofrenie víc než zneužívání halucinogenů.⁹ Kromě toho mají lidé se schizofrenií, kteří konzumují alkohol nebo užívají nelegální drogy, menší motivaci změnit své návykové chování, vyšší výskyt relapsů zneužívání návykových látek a neužívání léčby.¹⁰ Vzhledem k převažujícímu nedostatku motivace, jeho souvislosti se schizofrenií¹¹ a potenciální spojitostí mezi nízkou motivací a pokračujícím užíváním návykových látek¹⁰ může být ztráta motivace jedním z nejkritičtějších faktorů, které mají vliv na horší zotavení u osob s touto poruchou, které užívají alkohol a nelegální grogy.

Několik studií navíc naznačilo častý současný výskyt psychiatrických poruch a poruch kontroly impulzů včetně patologického hráčství.^12-14 Patologické hráčství je často spojeno se zatčením, uvězněním a dalšími nežádoucími opatřeními.¹⁴ Vzhledem k řadě nepříznivých životních událostí, jako jsou finanční a rodinné problémy způsobené hráčstvím, lze očekávat, že jedinci se schizofrenií budou mít vyšší riziko relapsů a pobytu v nemocnici z důvodu své vyšší citlivosti ke stresu.¹⁴

Je třeba uvést, že některé práce potvrdily výskyt patologického hráčství v rodinných liniích psychiatrických pacientů.¹⁵ Zatím ovšem nelze určit, zda je jejich současný výskyt dán spíše genetickými faktory, vlivy vnějšího prostředí nebo obojím.¹⁶ Epidemiologické údaje také naznačují, že patologičtí hráči, u nichž je vyšší pravděpodobnost rozvoje schizofrenie v pozdějším životě, jsou častěji muži, mladšího věku a spíše z nižších socioekonomických vrstev. ^17,18

Přestože byla v léčba patologického hráčství zkoumána řada léků a behaviorálních režimů, studie většinou vyřazovaly pacienty s psychózami.¹⁹
Lékaři by u pacientů se schizofrenií měli pátrat po potenciálních problémech s patologickým hráčstvím, a to zejména u těch, kteří dříve nebo aktuálně zneužívali drogy anebo alkohol. Velmi potřebujeme další studii, ktrerá by se zabývala možným rizikem a protektivními koreláty problému a patologického hráčství u pacientů s psychózami, a rovněž je nutné zkoumat účinnou léčbu pro tyto pacienty.

Konečně, byla popsána silná souvislost mezi zneužíváním celé škály návykových látek nebo alkoholu a zvýšeným rizikem rozvoje schizofrenie později v životě, i když příčinný vztah nelze dosud jednoznačně doložit. V rámci probíhajícího hledání postupů, které by pomohly snížit užívání návykových látek u schizofrenie, by mohlo pomoci více se zaměřit na nedostatek motivace nebo na souvislost mezi motivací a užíváním návykových látek při snaze o plné pochopení jejich vztahu a zlepšení výsledků léčby.