Jak schizofrenie naruší fungování?

Kognitivní poruchy patří mezi základní charakteristiky schizofrenie a ukázalo se, že zásadně ovlivňují fungování jedince.¹ Celkové fungování úzce souvisí s kvalitou života. Funkční zhoršení u schizofrenie je z velké části způsobeno negativními a kognitivními symptomy, které mohou narušovat sociální fungování, pracovní paměť a výkonné funkce. Je důležité, aby byly moderní lékové režimy zaměřeny také na tuto zásadní nepokrytou potřebu. I přes množství údajů, které svědčí pro přínos postupů zlepšujících kognitivní funkce u schizofrenie, zbývá ještě řada nezodpovězených otázek. Výzkum se zaměřuje především na hledání potenciálních faktorů, podle nichž by bylo možné dopředu předpovědět účinnost rehabilitace kognitivních funkcí, protože účinnost léčby z velké části závisí na vhodném výběru jedinců podle závažnosti onemocnění a metod léčby.²

Existuje i další cíl léčby schizofrenie, o kterém se mluví méně. Zachází dál, než je pouhá snaha o snížení četnosti psychotických epizod, a často se na něj léčba nezaměřuje tak, jako na pozitivní symptomy: je jím fungování jedince.¹
Zlepšení funkční kapacity jedince ovlivní jeho kvalitu života, která je nakonec stejně významná jako léčba pozitivních symptomů. Přístup k léčbě je vícefaktorový a obvykle zahrnuje: podávání psychofarmak, psychologické zásahy a pomoc s bydlením a finančním zajištěním.³

Zcela zásadní je individuálně přizpůsobený klinický postup (obr. 1). K dodržování léčby, její účinnosti a kontinuitě péče jsou potřebné pravidelné kontroly jedince, dosaženého klinického pokroku a posouzení potřebných změn režimu léčby.⁴

K dispozici je několik možností léčby, které se využívají v závislosti na případu a závažnosti onemocnění.

Pokud je třeba zlepšit funkceschopnost, je základním bodem, který je nutné zvážit, také léčba negativních symptomů (obr. 1).³ Přestože negativní symptomy postihují až 26 % pacientů se schizofrenií a až 58 % ambulantních pacientů se schizofrenií, hůř reagují na současné léky než pozitivní symptomy.⁹ Účinnost na negativní symptomy navíc prokázalo jen několik antipsychotik.¹⁰ Z tohoto důvodu zůstává nedostatek účinných léků pro léčbu negativních symptomů významnou nesplněnou potřebou, zejména pokud zvážíme význam těchto příznaků na výsledky výsledky dosahované u pacientů.⁹ Proto je zcela zásadní negativní symptomy rozpoznat, pochopit a rychle řešit, protože časný zásah může výrazně ovlivnit celkové fungování a následně i kvalitu života.⁸

Kromě negativních symptomů je tu další kategorie příznaků, na které schválené léky necílí: kognitivní symptomy (obr. 1). I tyto příznaky souvisejí s celkovou funkceschopností a zůstavají nepokrytou medicínskou potřebou.^11,12 Kognitivní příznaky narušují výkonné funkce, zejména rozhodování a zpracování informací, vedou k nedostatečné pozornosti a zhoršení pracovní paměti.¹³ Tyto příznaky mají se zřejmou pravděpodobností dopad na kvalitu života a každodenní fungování pacienta. Výzkum kognitivních symptomů v několika posledních desetiletích značně pokročil. Moderní léky a režimy ale stále svádějí marný boj při dosažení výrazného zlepšení této kategorie příznaků. Úspěšné výsledky pilotních studií zaměřených na kognitivní příznaky nebyly potvrzeny ve velkých studiích. To dokládá, že stále je nutný rozsáhlý výzkum zaměřený na tuto problematiku.¹⁴

Hlavním cílem dnešních lékových režimů je zlepšit celkové fungování. Dosud bylo většiny klinického úspěchu dosaženo vyřešením pozitivních symptomů. Moderní terapeiutické možnosti by se měly zaměřovat také na negativní a kognitivní symptomy a měly by být často a pravidelně přehodnocovány a upravovány podle individuálních potřeb a preferencí.¹⁵ Úspěšný antipsychotický režim by měl ideálně zahrnovat léčbu všech kategorií symptomů, zlepšovat sociální fungování a bránit zhoršení kognitivních funkcí. Hlavním cílem vysoce úspěšného plánu léčby by mělo být podstatné zlepšení celkové funkceschopnosti, které povede ke zvýšení kvality žvota.¹⁶