PRAVDA: Schizofrenie postihne v průběhu života přibližně 1 ze 100 lidí a vůbec není považována za vzácné onemocnění!¹ Obvykle začíná u mladých lidí mezi 15. a 30. rokem věku,² ale může postihnout každého – je možné, že někoho se schizofrenií potkáte a prostě to jen o něm nebudete vědět.

PRAVDA: Mnoho studií se zabývalo genetickými příčinami schizofrenie a vědci se obecně shodují, že geny představují jen část odpovědi. Je například pravda, že studie s dvojčaty ukázaly, že některé geny zvyšují riziko rozvoje schizofrenie.¹ Identická dvojčata mají v těle přesně stejné geny a studie ukázaly, že pokud má jedno z identických dvojčat schizofrenii, má druhé dvojče 50% pravděpodobnost, že se u něj také rozvine schizofrenie.¹ Je ale mnoho lidí se schizofrenií, u nichž v rodině se toto onemocnění nevyskytuje, a naopak.² Na druhé straně studie ukázaly, že biologické faktory, jako je věk otce a faktory vnějšího prostředí, jako jsou stresující životní zážitky, mohou hrát při rozvoji schizofrenie stejně velkou roli jako geny!³

PRAVDA: Schizofrenie je komplexní onemocnění s mnoha různými příznaky. Každý člověk se schizofrenií má jedinečné zkušenosti a jinou kombinaci symptomů.⁴ Průběh schizofrenie se také může měnit v čase, takže to, co člověk se schizofrenií prožívá v daném okamžiku, se může zcela lišit od prožitků člověka, který již má schizofrenii déle. Nezapomeňte, že ne všichni lidi se schizofrenií mají stejné příznaky, takže pokud si myslíte, že máte nebo znáte někoho, kdo má kombinaci příznaků, které by mohly souviset se schizofrenií, vyhledejte pomoc odborníka.

PRAVDA: Doslovně je překladem řeckého slova schizofrenie „rozštěp mysli“. Toto slovo nebylo ale původně určeno k označení nemoci, bez ohledu na to, co naznačují filmy a populární kultura! Ve skutečnosti popisovalo jeden příznak této nemoci – halucinace, při kterých mohou lidé se schizofrenií zažívat „odštěpení“ od reality. Lidé s „rozštěpem osobnosti“ mají zcela jinou diagnózu zvanou disociativní porucha identity, která se často se schizofrenií zaměňuje!

PRAVDA: Filmy vždy ukazují šílené chování, které je samozřejmě dramatičtější a poutá pozornost. Je to ale stereotypní pojetí. Halucinace jsou považovány za pozitivní symptomy schizofrenie, ovšem lidé se schizofrenií mají také negativní symptomy, které se projevují jako ztráta některých každodenních funkcí. Negativní symptomy jsou mnohem všednější a určitě méně dramatické než některé stereotypy, které nám předkládají média. Podle jedné studie má téměř 70 % postav se schizofrenií ze 41 filmů zveřejněných v letech 1990 až 2010 bizardní bludy.⁶ Je to nesprávná interpretace rozložení příznaků a stereotyp, který šíří mylné informace a podněcuje negativní postoje ke schizofrenii. Poznejte pravý stav věcí, abyste se vyhnuli nástrahám!

PRAVDA: Je pravda, že někteří lidé se schizofrenií vykazují někdy násilné chování, ale toto násilné chování je častější u osob, které zneužívají návykové látky.⁷ Násilné chování a další příznaky schizofrenie jsou obvykle dobře zvládnuté správnou léčbou a podpůrnými pacientskými organizacemi. To znamená, že obvykle není nutné lidi se schizofrenií nechávat v ústavním zařízení a že se můžou často bezproblémově zapojit do společnosti.

PRAVDA: Většina lidí se schizofrenií užívá antipsychotika, která pomáhají potlačovat příznaky, a také podstupuje psychologickou léčbu nebo terapeutická sezení.⁸ Tato kombinace je účinnější, než když jsou jednotlivé možnosti léčby používány samostatně, ale stejně důležitá je nepřetržitá léčba.⁸ I když je schizofrenie považována za chronické duševní onemocnění s velmi různorodými příznaky, adekvátní léčebná podpora a péče mohou většině lidí se schizofrenií pomoci žít dlouhý, stabilní a naplňující život.