Podle aktuálních doporučení nelze diagnózu stanovit před rozvojem prvních psychotických příznaků.
Zachycení prodromálních známek ale může být zcela zásadní z hlediska prevence dalšího vývoje nebo časné intervence.

Pokud někdo zachytí prodromální známky, může se pokusit minimalizovat známé rizikové faktory, které ovlivňují rozvoj schizofrenie: stres, městské prostředí, emigrace, konopí atd…

Schizofrenie se diagnostikuje na základě symptomů. I když lze vyšetřit některé biologické a tělesné charakteristiky, normálně se ke stanovení diagnózy nepoužívají. ¹
Když bude zdravotník mluvit s vámi nebo s vašim blízkým o možné diagnóze schizofrenie, bude vždy postupovat podle stejných rutinních kroků.
Diagnostické testy schizofrenie se snaží posoudit, jaký dopad mají tři formy symptomů na člověka se schizofrenií.² Vyšetření, pomocí kterých se určí diagnóza nebo vyloučí jiné poruchy, mohou zahrnovat:³

Mezinárodní renomovaný manuál pro duševní poruchy (nazbaný DSM-5)⁴ obsahuje nejnovější kritéria pro zjištění schizofrenie a lékař je použije jako pomůcku pro stanovení diagnózy.
Tento nástroj zahrnuje velký počet příznaků a rysů, které jsou u schizofrenie běžné. Člověk se schizofrenií ale nebude mít každý jeden symptom popsaný v DSM-5.
Každý člověk bude mít jedinečnou kombinaci symptomů a prožitků.⁵

Mezi možná jiná onemocnění, která je třeba odlišit, patří tzv. bipolární afektivní porucha, nádory mozku, Wilsonova choroba, zvýšená funkce štítné žlázy a infekce jako chřipka, lymská borelióza a HIV, které mohou způsobovat změny duševního stavu postiženého.⁶

Je také třeba uvést, že schizofrenie nemá přímočarý průběh.
Vzhledem k tomu, že toto onemocnění může být velmi různorodé podle toho, koho postihne, je obvykle lepší popisovat tři fáze schizofrenie, které se objevují v průběhu života: prodromální, akutní a stabilní.^7,8

Aby mohla být stanovena oficiální diagnóza schizofrenie, doporučuje DSM-5 přítomnost nejméně dvou nebo více symptomů po dobu nejméně jednoho měsíce.⁴ Nejčastější přízanky, zvané pozitivní symptomy, jsou bludy, halucinace, pohybové poruchy a dezorganizovaná řeč a chování.⁴ Další důležitou kategorií příznaků jsou negativní symptomy, kterými může být například chybění emocí nebo snížená konverzace.⁴ Přítomny mohou být i kognitivní příznaky, např. problémy s informovaným rozhodováním a výběrem a organizovaným myšlením.⁹

Pozitivní i negativní symptomy se mohou objevovat v průběhu kterékoliv fáze nemoci: před psychotickou epizodou, během ní i po ní.